Datum: 01.12.2009
Vložil: Petr Hanč
Dny důvěry se mi moc líbily. Modlitby byly hezké, exkurze do Proglasu výborná a bydlel jsem u velmi sympatických hostitelů. Díky!
Odpovědět
Datum: 16.11.2009
Vložil: Qubik
Dny důvěry ukázaly, že je možné se spojit pro dobrou věc. I když se organizátoři ze začátku moc neznali, byly různé kotrmelce, tak jsme dokázali během toho půl roku najít k sobě cestu.
Velkou dobrou zkušeností bylo také množství dobrovolníků, kteří si našli čas a ochotu pomoci s přípravou a průběhem setkání.
A skvělá atmosféra celých tří dní pro mě znamenala jasné sdělení, že to stálo za to; jak z pohledu účastníka, tak z pohledu realizačního týmu.
Odpovědět
Datum: 13.11.2009
Vložil: pššš...
Při letošních Dnech důvěry jsem si téměř hmatatelně uvědomil, že bez to důvěry to opravdu nejde. Když shodou nepříznivých okolností na jednu z posledních důležitých zkoušek sboru dorazí pouhý jeden bas, jeden tenor a jen slabá polovina sopránu s altem, když z muzikantů vlastně téměř nikoho neznáte, a protože jsou z daleka, nacvičují zvlášť a spolu se uvidíte až těsně před první modlitbou, když vám jen pár dnů před akcí vypadne přislíbené ozvučení --- v takovou chvíli je mnoho prostoru pro Důvěru. Tehdy nezbývá jiná možnost než věřit, důvěřovat, risknout to a vykročit do nejistoty.
Výsledek potvrdil, že jsme vykročili správným směrem. Jsem moc rád, že se společné dílo podařilo, moc díky všem zpěvákům za radostné zpívání, muzikantům za krásný doprovod, Petru Šikulovi za bleskové zařízení ozvučení. V neposlední řadě chci poděkovat panu kostelníkovi za naprosto úchvatně nezapomenutelnou spolupráci při zařizování technických záležitostí! :-) Díky grafikům za vyvedení perfektní brožurky na krásném recyklovaném papíře.
A ještě jeden malý střípek: Při jednom z rozhovorů se kamarádka podělila o svůj zážitek z minulosti, o tom, jak těžce nesla, když byla odmítnuta při eucharistii, protože byla z jiné církve. V tu chvíli zazněla naprosto spontánní a vševystihující reakce: "To je skandál!" Velmi mě to energické prohlášení oslovilo: Je opravdu velmi smutné, když se lidé navzájem nepřijímají, o to více, když se tak chovají křesťané.
Jsem rád, že na Dnech důvěry tomu bylo úplně naopak: Sešli jsme se z mnoha církví, vzájemně si naslouchali, spolu se modlili, otevřeli dokonce své domovy a nabídli přístřeší. Mohli jsme tak být hmatatelným znamením jednoty a smíření mezi křesťany a lidmi na Zemi vůbec.
Díky vám všem, kteří jste přijali Pozvání, za to, že jsme společně mohli sdílet tuto velkou Radost evangelia! :-)
Odpovědět
Datum: 12.11.2009
Vložil: Agatka
Chtěla bych napsat o jedné dobré věci, která se díky Dnům důvěry v Brně (DDB) stala. Před DDB bylo v Brně a okolí několik skupin, které pravidelně pořádaly modlitby se zpěvy z Taizé, ale jejich členové se bohužel navzájem moc neznali. A pak nastala změna k lepšímu. Bratr Josef z Taizé pozval na první schůzku přípravného týmu na DDB členy každé z těchto skupin, což způsobilo, že jsme se navzájem poznali a začali spolupracovat. Touto cestou se v jakémsi "mikroměřítku" uskutečnila myšlenka br. Rogera o sjednocování křesťanů v našem prostředí a situaci. Setkávání s lidmi, kteří jsou nadšeni stejnou myšlenkou, je nadále velmi obohacující.
DDB byly pro mně velkým požehnáním. Díky všem, kteří se na jejich realizaci podíleli.
Odpovědět
Datum: 11.11.2009
Vložil: Martin
Když se nyní, po měsíci, ohlídnu zpět, jsem vděčný zejména za chvíle ztišení na Petrově. Ve společenství modlitby, duše i tělo byli pokojné. Jsem také vděčný za krásná prostá svědectví víry mnohých, měl jsem radost, že jsme seděli vedle sebe křesťané různých vyznání, potěšila mě ochota různých farností a sborů, které poskytly svoje prostory na přednášky, potěšila mě spousta dalších věcí. A co ve mně zůstává, je radostný pocit, že to stálo za to! :-)
Odpovědět
